KRONIKA                                                                        knoflik.gif (1141 bytes) HOME


 

 

 




KOUNOVSKÉ ŘADY 5-6.června 1999

První informace
Příslušná mapa je Lounsko a Džbán (č.8 edice KČT)
Další informace jsou na webu:
http://astro.mff.cuni.cz/turna/98kounov.htm
http://www.central.cz/kpufo/louny/rady1.htm
 
Zdraví Luděk, Olga

Vyzbrojeni mapou a informacemi z internetu sešli jsme se v sobotu kolem poledne v Mutějovicích. Účast: Vajnerovi bez Petra,zato s kocourem Oskarem, Sýkorovi bez Oxany a Jany, Knappovi všichni, Velknappovi všichni, Stárkovi bez Luboše, Tesaříci všichni, Kolískovi bez Jirky táty, Sýkorovi bez Bobra a Simby.

Nejdříve nás cesta dovedla na zříceninu Džbán, pak už jsme zamířili k tajemné náhorní plošině. Nad Kounovem seObr01.jpg (34770 bytes) zvedá podivná stolová hora, plná opuky. Je tady možno najít zkameněliny z doby, kdy tady všechno bylo zalité mořem. A pak – jsou tu české menhiry, kamenné řady se záhadnou historií. Existuje názor, že Kounovské řady jsou jedinou keltskou památkou svého druhu ve střední Evropě. Pro podobnost řadám bretaňských menhirů bývají nazývány českým Carnacem. V lesích je zde skryto čtrnáct téměř úplných řada několik zbytků dalších.Většina balvanů je vysoká necelý metr, výjimku tvoří menhiry na konci řad. Největší z nich, Gibbon I, váží dokonce 6 tun.Řady jsou situovány v severojižním směru. Dnes již místo není tak zapomenuté, jak pravily naše prameny, najdete tu naučnou stezku a označení největších kamenů, přesto dá hledání řad určitou práci.

Od středu území jsme se po skupinkách jali procházet lesem i houštinami. Počítali jsme kroky, zkoumali nálezy a vyprávěli si tajemné historky. Propojovali jsme se s dávnou energií a vymýšleli nové teorie o účelu řad.Trochu nás podrápalo ostružiní, ale přesto to bylo plodné odpoledne.

Slunce a les všem dodaly dobrou náladu.Bylo třeba najít tábořiště k přenocování. Lesní Obr02.jpg (11805 bytes)plácek se hodil výborně. Kocour Oskar bystře usoudil, že se tady usadíme a odešel na několik hodin na toulky do kraje. My jsme vařili a jedli, rozbíjeli opukové kameny s nadějí na nález zkamenělých obtisků mořských rostlin a živočichů. Založili jsme ohniště a připravili se na večerní posezení.

Brzy se ukázalo, že všechna tajemství kounovské plošiny nejsou dosud odhalena. Grizzly dětem vyprávěl, že je v okolí tábořiště skryto několik záhadných jeskyní a v nich hliněné sošky velmi podobné těm, které má vyobrazené v knize Thora Heyerdala o Velikonočních ostrovech. Do setmění měly děti práci s hledáním jeskyň a sbíráním “sošek”. U ohně večer jsme si zazpívali a menší z nás šli spát. Větší ještě poseděli a, plánovali Ploučnici a dohodli se, že ráno půjdou přivítat vycházející slunce.

Východ slunce ve 4.45 spatřili bohužel nikoli nad Gibbonem (ten je teď v lese), ale spatřili.

Po slunném ránu jsme se rozešli po skupinkách do kraje. Někdo do Kounova, někdo do Domušic a někdo do Mutějovic.

Kounovská výprava se vydařila.

 

knoflik.gif (1141 bytes)  HOME