KRONIKA HOME |
|
Ploučnice 19.-20.6.1999 Účastníci: Sýkorovi, Sýkorovi-Pírkovi bez dětí, Knappovi, Velknappovi, Tesaříkovi, Vajnerovi (Olga a Bobeš) Sraz: sobota 19.6. v 9.00 na louce pod silničním moste, u Borečku (cca 3 km jižně od Mimoně) Ahoj, zdraví Knappovi – Medvědi Pozvánka od Medvědů na Ploučnici byla mnohem delší, velmi propracovaná, protože šlo o akci dobře předem připravenou. Pod mostem jsme se skutečně všichni sešli, přestože celý týden předtím pršelo. A udělali jsme dobře, na počasí na vodu jsme prostě machři. Po nafouknutí člunů a žlutého raftu jsme absolvovali Grizzlyho teoretickou lekci o tom, kterak bojovat s proudem, kterak použít v zatáčce náklon a jak se chovat při potopení. Nákresy v písku jsou ovšem jedna věc a realita tekoucí vody věc druhá. Ovšem obavy a školení byly zcela na místě, neboť Ploučnice je hluboká a rychlá, leží přes ni spousta padlých kmenů a větví, místy zarůstá křovím a díky tisícům jejích meandrů se tam plavci skutečně nenudí. Civilizací příliš nedotčená protéká si pralesem keřů a středem neposečených luk, má krásné tůně a pro lodě spoustu překážek.Ale děti srdnatě trénovaly pádlování, na mozoly se nehledělo. Kanoe na tom byly lépe než široký raft, který se musel často přenášet nebo podstrkávat pod kmeny. Zatábořili jsme na krásné louce před Veselím, nedaleko sympatického skautského srubu. Lukášovi bylo tohodne devět let, atak dostal hobla. Nejmenší člen expedice Kryštof si nemusel odříci ani svůj pravidelný odpolední spánek Raft je plavidlo bezpečné a on si klidně spal, zatímco ho společníci přenášeli přes klády. Celková bilance zahrnula tři kanoe vzhůru dnem a jeden nafukovací člun s půlmetrovou dírou v podpalubí. Škody ovšem pouze materiálové, jinak jsme dojeli k Brennskému mlýnu s úsměvem. Pouze záda nás bolí. Závěrečná šlajsna byla takovou pěknou tečkou za vodáckým víkendem. Pod šlajsnou se koupeme, sušíme, jíme a balíme čluny. Ploučnice se vydařila !!!
|