Mariánská  24.-26. března 2001

V pátek večer jsme se sešli jako loni touto dobou na chatě v Mariánské v Krušných horách. Někteří z nás i přes páteční vytrvalý déšť a nepříznivé zprávy sněhového zpravodajství si přivezli lyže.

Sobota: Dopoledne jsme vyrazili na výlet podle hesla „Kdo má běžky, ať jde pěšky“. Cílem byl Plešivec, známá čedičová kopa vysoká 1208 m.n.m. Bylo zataženo, mlhavo a na blátivé cestě se střídaly kaluže a mokrý sníh. Kdo neměl kvalitní pohorky, brzy měl kalužinky i v botách. Ale ve vzduchu už je cítit jaro! První kratičkou zastávku jsme si udělali u bývalého uranového dolu Rovnost, kde v hloubce až 600 metrů byli nuceni dobývat uranovou rudu v 50. letech političtí vězni. Také při svačině se nám odkryl pohled na další bývalé doly a odvaly, doklady to činnosti člověka „krtečka“. Původní reliéf horského údolí zde zakrývají haldy hlušiny, třebaže zamaskované vysazenými mladými břízkami a smrčky. 500 m pod Plešivcem u chaty Ovčárny se mlha zvedla a Petr Knapp objevil v dáli na obzoru Klínovec. Po zdolání Plešivce jsme vyrazili cestou necestou směr Mariánská. Plešivci se nelíbilo, že nedbáme turistických značek. Vybral si náhodnou oběť - Oxanu - a stáhnul ji do bažiny. Kousek nad vesničkou Lípa jsme narazili na silnici, po níž jsem pokračovali dále s kopce až na Mariánskou. Nejmenší turista čtyřletý Kryštof  (Kubík Kolísko zůstal  s tátou na chatě). Zvládl celou trasu i s puchýři na chodidlech.

Sobotní podvečer: Narozeninová oslava – Sylva (38) a Matouš (8) dostali kromě  výtečného dortu i hobla. Nejmladší Kolísko s otloukáním maminky hlasitě nesouhlasil. Rozveselil se až při promítání  filmu z letního vodáckého putování po Hronu, které připravil Bobr. Film se líbil, i ostatním se hezky vzpomínalo,Unikátní byly záběry z bouřky, která nás zastihla na lodích. Bobr se nezalekl hromobití a pohotově natočil postavičky choulící se v loďkách při břehu.

Sobotní večer: Výjezdní zasedání UK – Beruška rozvíjí téma „Drogy“, které nenechalo nikoho lhostejným. Rozpoutává se podnětná diskuse, která trvá dlouho do noci. Také se kují plány na další akce (voda, tábor).

Neděle: Vzbudili jsme se do mlhavého rána, ale přesto s chutí vyrazit na blízkou vyhlídku Popovský kříž. Cestou jsme trochu zmokli, ale zimou ani špatnou náladou netrpěli. Na sedle pod vyhlídkou jsme úžasem zkameněli, když se z mlhy vynořila 600 let stará lípa, v půli rozťatá, vyhlodaná, stále však dobře zakořeněná. Hostinec, který u ní za dob Karla IV. Stával, je již dávno smeten časem, lípa však žije stále. Z vyhlídky jsme kvůli mlze mnoho neviděli. Zaujala nás však hornina tohoto kopce. Simba i ostatní si všimli dutinek v tamvých kamenech po unikajících plynech z tuhnoucí lávy milióny let staré. Cestou zpátky jsme hráli Modrého Petra. Do chaty si ho přinesl Luboš.

Výpravu zaknihovala Marcela.