|
Tábor FS Líčov
2001
Skautskou základnu nedaleko Kaplice objevila pro náš letošní
tábor zajistil Grizly. Mohli jsme tak využít výborně zařízené
tábořiště s několika srubovými stavbami a podkovou podsadových
stanů. K tomu jsme si dostavěli teepee a nezbytné fotbalové a
volejbalové hřiště. Místo bylo krásné a chod základy velmi
promyšleně zorganizován (všude návody a cedulky s pokyny,
instalované čerpadlo na užitkovou vodu, důmyslná umývárna…)
Program tábora jsme se rozhodli pojmout jako ZELENÝ TÝDEN,
zaměřený na přírodu a ekologii velmi
vhodné pro tábor v krásných horách Novohradských! Veškeré
dění jsme prošpikovali ústředním tématem táborové hry, jímž
byl HARRY POTTER (podle knihy Joanne K. Rowlingové).
Chod tábora se v podstatě nelišil od
chodu klasických skautských táborů. Pouze složení účastníků
bylo snad, především věkově odlišné:
Sýkorovi
Vláďa, Oxana, Maruška, Jana |
Kolískovi
Jirka, Sylva, Jirka, Honzík, Kuba |
Sýkorovi
Beruška, Bobr, Simba, Sojka |
Tesaříkovi
Míra, Hanka, Máťa, Honza |
Knappovi
Grizly, Helča, Lukáš, Majda |
Stárkovi,
Luboš, Marcela, Toník |
Knappovi
Petr, Lída, Bára, Matouš, Betynka, Kryštof |
Vajnerovi
Luděk, Olga, Bobeš, Petr |
+ kocour Oskar, kocour Tadeáš, kočka
Ferda |
REKAPITULACE
Hospodaření a kuchyně se ujala velmi úspěšně Lída.Vše běželo bez
zádrhelů a všem chutnalo, zbytky se nekonaly, na prasátka nic nezbývalo.
Služby běžely po rodinách. Konaly se nástupy, program
podle táborového řádu, večerní potlachy se čtením a zpěvem v teepee
nebo v klubovně. U příležitosti tábora byl vydán třetí díl
zpěvníku KATAMARAN. Dvojice Bobr-Jirka se letos velice dobře
sehrála a zpívání nám šlo. Měli jsme s sebou kola.
Vyrazili jsme 2 x na krátkou
vyjížďku do okolí a pak především na dvoudenní výpravu do Nových
Hradů.
Počasí bylo střídavé, ale v rybníku
ale v rybníku za říčkou Černou jsme se koupali.
Na hřištích a v pohybu děti trávily
každou volnou chvíli.
TÁBOROVÁ HRA
Začala vla stně ještě před táborem. Všichni
účastníci do 18 let obdrželi dopis určený do vlastních rukou
– bylo to oznámení o přijetí do přípravného kurzu ŠČABAKL
– Škola Čar, Bylin a Kouzel Líčov. Přípravný kurz si nekladl
za cíl naučit absolventy čarovat, spíše poodhalit něco málo z tajemných
kouzel matky přírody. Dále pek naučit alespoň něco málo o
bylinkách, které kouzelníci (ale také kuchaři, lékaři, babky kořenářky
nebo lazebníci) používají k přípravě svých lektvarů.
Taky si vyzkoušet třeba stavbu létajícího koštěte a zvládnou základní
pravidla famfrpálu …
Hned
první večer odehrál se v klubovně
obřad zařazování do studentských kolejí. Náš Bradavický
Moudrý klobouk měl v Líčově kolegu, který byl od něj
vzhledem téměř k nerozeznání (vyrobila Sylva). Jenom moc
potichu mluvil, museli jsme mu naslouchat fonendoskopem. Každý
student si jej nasadil na hlavu a klobouk ho podle jeho charakterových
vlastností zařadil do Nebelvíru, Mrzimoru nebo Havraspáru. Každá
kolej měla svého prefekta (Maruška, Sojka, Simba). Tyto koleje sbíraly
celý týden bodíky do boje o ískání školního poháru. Kromě členů
kolejí jsme měli dva primusy (straší studentky Jana a Bobeš), dále
zástupce ředitele přípravky (Berucha), školního promotora (Vláďa),
ředitele pobočky Banky u Gringotových (Petr), ředitelku kuchyně
(Lída) a několik dalších důležitých postav. Koleje fungovaly
perfektně, dokonce si například pamatovaly stále obměňované
heslo, které je opravňovalo ke vstupu do jídelny. Hned první večer
po rozdělení do kolejí všichni studenti dostali své sudijní
průkazy (indexy) a první úkol – vyplnit si titulní stranu včetně
vlastní fotografie (nejlépe pohyblivé). V útulné klubovně
jsme pak prvně otevřeli knížku a začali také zpívat z letošního nového zpěvníku.
Do indexu jsme si pak zapisovali jednotlivé předměty studia
(meteorologie, ruční papír, celodenní výlet, famfrpál, herbář
apod) a dostávali podpisy lektorů a razítka školního promotora.
Důležitou
činností, nad kterou se
pravidelně scházely koleje bylo večerní vaření
„paměťového lektvaru“. Přepisovali jsme na nástěnku
postupně starobylý recept a každá kolej měla pak celý den na to,
aby opatřila náležité přísady. Lektvarové bylinky bylo nutno
nejprve nastudovat v herbáři a pak je najít v okolí.
Lektvar jsme denně převařovali a nevypadal nijak vábně.
RECEPT NA LEKTVAR
Každý večer jsme si zamlsali z Bertíkových
lentilek tisíce chutí. Kdo měl smůlu, vybral si ty, které
chutnaly jako sůl, česnek nebo vosk do uší.
VÝPRAVA DO NOVÝCH
HRADŮ - „klášterní nocleh“
Návštěvu kláštera v Nových Hradech
vymyslel a zajistil Luděk. V úterý ráno jsme vyrazili na
kolech s lehkými batůžky (spacáky odvezla Olga autem) směr
Benešov nad Černou. Kopcovitým terénem krásnou krajinou
Novohradských hor jsme
se dostali přes Hojnou vodu a Dobrou vodu, s koupelí v Mlýnském
rybníku a přes zajímavé Terčinou údolí do Nových Hradů. V klášteře
jsme byli přijati na nocleh a stravu (mimochodem byla vynikající) a
prostory kláštera servitů nás inspirovaly k dlouhým večerním
hovorům o marnostech dnešního konzumního světa. V úterý
jsme po snídani prošli s výladem kostel a klášter a pak
vyrazili přes tvrz Žumberk (též prohlídka) směrem k domovu.
Zpáteční cesta mělatrochu menší převýšení, ale zase nás
pronásledoval déšť. Dorazili jsme ovšem bez nehod, unavení, ale
spokojení.
EKOLOGIE
Úkolem
pro celý „Zelený týden“ bylo studium
trav. Luboš zajistil pro každého barevný přehled základních
druhů. Ukázalo se, že jen na naší louce a v blízkém okolí
roste trav vskutku nepřeberné množství. K jejich pojmenování
nestačila nakonec Lubošova příručka
ani několik dalších atlasů. Přesto jsme se pokusili dát
dohromady herbáře (byly dokončeny minimálně tři kolejní. Děti
se postaraly o sběr bylin a o výtvarné pojetí díla, spory vznikly
u popisek jednotlivých exemplářů, což byl úkol spíše pro rodiče.
Zkusili jsme si prakticky i další
ekologické téma – recyklaci papíru (připravila Marcela).Děti
to bavilo a z obalů od vajíček vytvořily skutečně výstavní
kousky, které dílem použily k výzdobě desek travních herbářů,
dílem si je odvezly domů. Velkou událostí Zeleného týdne byla
velká kolektivní ekohra FARMÁŘI
A KOBYLKY, kterou připravili a řídili Kolískovi. Jiřík se
postaral o úžasný úvod, když nám umožnil zaposlouchat se uprostřed
lesů do tónů jeho houslové předehry. Jedno výtvarné odpoledne
jsme věnovali společnému malování MANDAL. Helča nám nejdříve
vyprávěla o magické síle kruhu, o pomíjivosti světa, o pokoře a
skromnosti. Pak si každý vymalovat svoji kruhovou výseč a my jsme
výseče opět sestavili do tří kruhů. Vznikla pozoruhodná díla,
která jsme jako příslušníci hrdé západní civilizace nedokázali
ani spálit ani jinak zničit, ale odvezli jsme si je domů. V programu
o jedlých darech přírody, která používáme k ochucování
potravy, nám Luděk coby profesor Snape nejdříve zajímavě vyprávěl
o KOŘENÍ. Pak jsme se snažili vzorky koření poznat a
nakonec měly kleje splnit úkoly:
1. vymyslet recept na kořeněné jídlo (např. havraspárské
vtipné „Oskar kung-pao
a tlapky máčené v karamelu“) a 2. skutečný pokrm připravit
z toho, co je v táboře k dispozici.
Vzorky hodnotila
tříčlenná komise a protože bylo před svačinou, i soutěžící
se těšili, že na ně něco zbude. Do tématu „Zeleného týdne“ dobře zapadl i program Vládi a Marcely věnovaný
meteorologii. Vláďa instaloval improvizovaný barometr a děti se učily poznávat mraky a předpovídat počasí
podle pozorování přírody. V rámci našeho čarodějnického
školení se na počasí vymýšlela i různá zaklínadla
pod heslem Když po něčem toužíš, nutný je věřit a
strašlivě chtít…
SPORT
Nejdramatičtější
událostí týdne byl
bezesporu úžasně vyrovnaný turnaj v ringu, který
nakonec vyhrál tým Havraspáru. Kromě ringase každou volnou
chvilku hrál fotbal nebo freesbee. Nesmíme zapomenout
na softball, který nám konečně po nesčetných pokusech začal
jít (zřejmě vlivem skutečných hráčů znalých pravidel – např.
Lukáše) a do kterého se s chutí zapojily opravdu celé
rodiny. Každé ráno na táboře se odehrávala bitva s vlastní
vůlí. Grizly vymyslel místo rozcviček kondiční cvičení (šplh
na laně, vrh polenem, skok přes švihadlo apod.), jehož výkony
zapisoval do tabulky a každý
mohl sledovat, jak se zlepšuje. Ranní
cvičení bylo dobrovolně zakončováno vnořením do říčky či během
k rybníku, což byly výkony hodné maximálního uznání. Noci
v Líčově byly totiž velmi chladné. Zkusili jsme sehrát i
skutečný turnaj ve FAMFRPÁLU. Košťata nebyla, ale Camrál
ano, inteligentní míče Potlouky a též Zlatonku jsme nahradili živými
osobami z řad rodičů. Míra coby rozhodčí měl velmi těžký
úkol,protože kolejní zápasy byly tvrdé, místy až k slzám.
Některé kratochvíle byly vymyšleno přímo
pro dospěláky. Patřila k nim Vláďova iniciativka
- stavba 120 cm vysoké věže z makaronů a bonbonů zvaných
Marshmallows.
Nebyl to úkol lehký a vůle zvítězit veliká. Jiný
program pro dospělé byl ale skutečně vážný – celý jeden
večer jsme rozebírali filosofii pod vedením Jirky Kolíska.
Naopak dospělým i dětem byly určeny Vláďovy
hrátky s kuličkami a korýtky. Bylo zajímavé,
jak se s úkolem dostat pomocí korýtek kuličky do lahve vyrovnávali
různě kluci a holky. Děvčata zaujala práce s korýtky mnohem
více, vydržela jim ještě dlouho po hře.
Velmi úspěšné bylo odpoledne LÉTAJÍCÍCH
KOŠŤAT. Sháněli jsme na
ně proutky, pak je vyráběli,vyhlazovali
násady a proutí přistřihovali do aerodynamického tvaru. Každé
koště dostalo jméno podle vkusu a světového názoru svého
majitele (Ohnivý ďábel, Splašená raketa, Koště X, Nimbus 105
super light, Létající mír…) Při kratičké produkci bylo pak koště
veřejně představeno a náležitě zdůrazněny jeho estetické a
funkční přednosti. Nakonec bylo třeba na kostěti překonat co
nejrychleji překážkovou dráhu. I košťata si mnozí odvezli do
Prahy.
FINÁLE TÁBOROVÉ
HRY
Pátý den vaření našeho paměťového
lektvaru jsme byli postaveni před podivný úkol. Měli jsme přidat
jehličí z Pokroucené borovice. To se smělo utrhnout
ale pouze
za tmy. Navíc cesta k borovici byla až do osmé hodiny večerní
neznámá. Ve čtvrtek večer po velkém pátrání u všech bílých
březových kmenů v okolí (viz recept na lektvar) Jiřík nachází
vzkaz s popisem cesty za záhadnou Pokroucenou borovicí . Po
setmění výprava statečných vyrazila na cestu a našla nejen
Pokroucenou borovici, ale pod ní též dřevěnou truhlu s patnácti
zamčenými zámky a u truhly tento ohořelý vzkaz:
Bylo jasné, že truhlu otevřeme jen tehdy, získá-li
z účast v ročníkové zkoušce z bylinkářství 15
lidí klíček.
Pátek proběhl ve znamení příprav na zkoušku.
Večer u ohně v teepee předstupovali studenti ŠČABAKLU před
tříčlennou komisí v čele s promotorem a v praktické
zkoušce prokazovali své znalosti o bylinách (základem byly ty, ze
kterých se vařil lektvar). Klíče byly získány, ale přesto zůstal
na truhle jeden podivný zámek neotevřený. Neměl ani žádnou klíčovou
dírku a toho dne se nám jej prostě otevřít nepodařilo, i když
jsme se snažili použít i otvírací zaklínadlo, které jsme se naučili
od Hermiony při večerním čtení knížky. Snad jsme netrefili zaklínadlo,
snad správný pohyb zápěstím, snad klepnutí hůlkou…
Teprve v sobotu ráno Kryštofovo slavné
„ALOHOMORA!“otevřelo poslední zámek (dokonce dvakrát za
sebou)… Truhla nám pak vydala své tajemství.
Ve Ščabaklové truhle byli jedlí tlustočervi,
balónky a pro každého krabička s kouzelným kamenem. Pak jsme
kameny namáčeli v lektvaru, aby získaly svou čarovnou moc pro
vylepšování paměti. Rozdávaly se diplomy a razítkovaly se
naposled studentské indexy. Ještě
v neděli při balení jsme řešili Záhadu sedmi lahví a srovnávali
náš logický úsudek s Hermionou Grangerovou.
Kolejní pohár sice získal letos NEBELVÍR,
ale protože pohár byl nakonec k jídlu, pochutnali jsme si na něm
všichni!
Jedinou
zcela nedořešenou záhadou zůstaly události kolem vejcete nalezeného
na jedné z našich výprav do okolí. Zmoklé vejce jsme dali sušit
do kuchyně za kamna do rána se z něho vylíhlo NĚCO, co odešlo
do lesa. Snad to byl Ďasovec nebo možná dračí mládě? Možná právě
po něm zbyly na louce ty svítící stopy u lesa…
ZÁVĚREM
Týden v Líčově byl programově nabitý, na všechno
se ani nedostalo (třeba výtvarné hrátky od Oxany pro případ špatného
počasí), což byla docela škoda. Tábor byl skutečně kolektivním
dílem, vydařil se a klidně mohl trvat ještě dvakrát tak dlouho,
kdybychom nemuseli odjet v neděli domů.
Beruška
|
|