KRONIKA                                                                                      HOME.gif (1289 bytes)

 

 


   Tábor FS Líčov 2001

             Skautskou základnu nedaleko Kaplice objevila pro náš letošní tábor zajistil Grizly. Mohli jsme tak využít výborně zařízené tábořiště s několika srubovými stavbami a podkovou podsadových stanů. K tomu jsme si dostavěli teepee a nezbytné fotbalové a volejbalové hřiště. Místo bylo krásné a chod základy velmi promyšleně zorganizován (všude návody a cedulky s pokyny, instalované čerpadlo na užitkovou vodu, důmyslná umývárna…)
            Program tábora jsme se rozhodli pojmout jako ZELENÝ TÝDEN, zaměřený na přírodu a ekologii velmi vhodné pro tábor v krásných horách Novohradských! Veškeré dění jsme prošpikovali ústředním tématem táborové hry, jímž byl HARRY POTTER (podle knihy Joanne K. Rowlingové).

Chod tábora se v podstatě nelišil od chodu klasických skautských táborů. Pouze složení účastníků bylo snad, především věkově odlišné:

Sýkorovi
Vláďa, Oxana, Maruška, Jana
Kolískovi
Jirka, Sylva, Jirka, Honzík, Kuba
Sýkorovi
Beruška, Bobr, Simba, Sojka

Tesaříkovi
Míra, Hanka, Máťa, Honza

Knappovi
Grizly, Helča, Lukáš, Majda

Stárkovi,
Luboš, Marcela, Toník

Knappovi
Petr, Lída, Bára, Matouš, Betynka, Kryštof

Vajnerovi
Luděk, Olga, Bobeš, Petr

+ kocour Oskar, kocour Tadeáš, kočka Ferda

REKAPITULACE

Hospodaření  a kuchyně se ujala velmi úspěšně Lída.Vše běželo bez zádrhelů a všem chutnalo, zbytky se nekonaly, na prasátka nic nezbývalo. Služby běžely po rodinách. Konaly se nástupy, program podle táborového řádu, večerní potlachy se čtením a zpěvem v teepee nebo v klubovně. U příležitosti tábora byl vydán třetí díl zpěvníku KATAMARAN. Dvojice Bobr-Jirka se letos velice dobře sehrála a zpívání nám šlo. Měli jsme s sebou kola. Vyrazili jsme 2 x  na krátkou vyjížďku do okolí a pak především na dvoudenní výpravu do Nových Hradů.

Počasí bylo střídavé, ale v rybníku ale v rybníku za říčkou Černou jsme se koupali.

Na hřištích a v pohybu děti trávily každou volnou chvíli.

 TÁBOROVÁ HRA

Začala vlastně ještě před táborem. Všichni účastníci do 18 let obdrželi dopis určený do vlastních rukou – bylo to oznámení o přijetí do přípravného kurzu ŠČABAKL – Škola Čar, Bylin a Kouzel Líčov. Přípravný kurz si nekladl za cíl naučit absolventy čarovat, spíše poodhalit něco málo z tajemných kouzel matky přírody. Dále pek naučit alespoň něco málo o bylinkách, které kouzelníci (ale také kuchaři, lékaři, babky kořenářky nebo lazebníci) používají k přípravě svých lektvarů. Taky si vyzkoušet třeba stavbu létajícího koštěte a zvládnou základní pravidla famfrpálu …

Hned první večer odehrál se v klubovně obřad zařazování do studentských kolejí. Náš Bradavický Moudrý klobouk měl v Líčově kolegu, který byl od něj vzhledem téměř k nerozeznání (vyrobila Sylva). Jenom moc potichu mluvil, museli jsme mu naslouchat fonendoskopem. Každý student si jej nasadil na hlavu a klobouk ho podle jeho charakterových vlastností zařadil do Nebelvíru, Mrzimoru nebo Havraspáru. Každá kolej měla svého prefekta (Maruška, Sojka, Simba). Tyto koleje sbíraly celý týden bodíky do boje o ískání školního poháru. Kromě členů kolejí jsme měli dva primusy (straší studentky Jana a Bobeš), dále zástupce ředitele přípravky (Berucha), školního promotora (Vláďa), ředitele pobočky Banky u Gringotových (Petr), ředitelku kuchyně (Lída) a několik dalších důležitých postav. Koleje fungovaly perfektně, dokonce si například pamatovaly stále obměňované heslo, které je opravňovalo ke vstupu do jídelny. Hned první večer po rozdělení do kolejí všichni studenti dostali své sudijní průkazy (indexy) a první úkol – vyplnit si titulní stranu včetně vlastní fotografie (nejlépe pohyblivé). V útulné klubovně jsme pak prvně otevřeli knížku  a začali také zpívat z letošního nového zpěvníku. Do indexu jsme si pak zapisovali jednotlivé předměty studia (meteorologie, ruční papír, celodenní výlet, famfrpál, herbář apod) a dostávali podpisy lektorů a razítka školního promotora.

Důležitou činností, nad kterou se pravidelně scházely koleje bylo večerní vaření  „paměťového lektvaru“. Přepisovali jsme na nástěnku postupně starobylý recept a každá kolej měla pak celý den na to, aby opatřila náležité přísady. Lektvarové bylinky bylo nutno nejprve nastudovat v herbáři a pak je najít v okolí. Lektvar jsme denně převařovali a nevypadal nijak vábně.  RECEPT NA LEKTVAR

Každý večer jsme si zamlsali z Bertíkových lentilek tisíce chutí. Kdo měl smůlu, vybral si ty, které chutnaly jako sůl, česnek nebo vosk do uší.

VÝPRAVA DO NOVÝCH HRADŮ  - „klášterní nocleh“

Návštěvu kláštera v Nových Hradech vymyslel a zajistil Luděk. V úterý ráno jsme vyrazili na kolech s lehkými batůžky (spacáky odvezla Olga autem) směr Benešov nad Černou. Kopcovitým terénem krásnou krajinou Novohradských hor  jsme se dostali přes Hojnou vodu a Dobrou vodu, s koupelí v Mlýnském rybníku a přes zajímavé Terčinou údolí do Nových Hradů. V klášteře jsme byli přijati na nocleh a stravu (mimochodem byla vynikající) a prostory kláštera servitů nás inspirovaly k dlouhým večerním hovorům o marnostech dnešního konzumního světa. V úterý jsme po snídani prošli s výladem kostel a klášter a pak vyrazili přes tvrz Žumberk (též prohlídka) směrem k domovu. Zpáteční cesta mělatrochu menší převýšení, ale zase nás pronásledoval déšť. Dorazili jsme ovšem bez nehod, unavení, ale spokojení.

 EKOLOGIE

Úkolem pro celý „Zelený týden“ bylo studium trav. Luboš zajistil pro každého barevný přehled základních druhů. Ukázalo se, že jen na naší louce a v blízkém okolí roste trav vskutku nepřeberné množství. K jejich pojmenování nestačila nakonec Lubošova příručka  ani několik dalších atlasů. Přesto jsme se pokusili dát dohromady herbáře (byly dokončeny minimálně tři kolejní. Děti se postaraly o sběr bylin a o výtvarné pojetí díla, spory vznikly u popisek jednotlivých exemplářů, což byl úkol spíše pro rodiče. Zkusili jsme si prakticky i  další ekologické téma – recyklaci papíru (připravila Marcela).Děti to bavilo a z obalů od vajíček vytvořily skutečně výstavní kousky, které dílem použily k výzdobě desek travních herbářů, dílem si je odvezly domů. Velkou událostí Zeleného týdne byla velká kolektivní ekohra  FARMÁŘI A KOBYLKY, kterou připravili a řídili Kolískovi. Jiřík se postaral o úžasný úvod, když nám umožnil zaposlouchat se uprostřed lesů do tónů jeho houslové předehry. Jedno výtvarné odpoledne jsme věnovali společnému malování MANDAL. Helča nám nejdříve vyprávěla o magické síle kruhu, o pomíjivosti světa, o pokoře a skromnosti. Pak si každý vymalovat svoji kruhovou výseč a my jsme výseče opět sestavili do tří kruhů. Vznikla pozoruhodná díla, která jsme jako příslušníci hrdé západní civilizace nedokázali ani spálit ani jinak zničit, ale odvezli jsme si je domů. V programu o jedlých darech přírody, která používáme k ochucování potravy, nám Luděk coby profesor Snape nejdříve zajímavě vyprávěl o KOŘENÍ. Pak jsme se snažili vzorky koření poznat a nakonec měly kleje splnit úkoly:  1. vymyslet recept na kořeněné jídlo (např. havraspárské vtipné „Oskar  kung-pao a tlapky máčené v karamelu“) a 2. skutečný pokrm připravit z toho, co je v táboře k dispozici. Vzorky hodnotila tříčlenná komise a protože bylo před svačinou, i soutěžící se těšili, že na ně něco zbude. Do tématu „Zeleného  týdne“ dobře zapadl i program Vládi a Marcely věnovaný meteorologii. Vláďa instaloval improvizovaný barometr  a děti se učily poznávat mraky a předpovídat počasí podle pozorování přírody. V rámci našeho čarodějnického školení se na počasí vymýšlela i různá zaklínadla  pod heslem Když po něčem toužíš, nutný je věřit a strašlivě chtít…

SPORT

Nejdramatičtější událostí týdne byl bezesporu úžasně vyrovnaný turnaj v ringu, který nakonec vyhrál tým Havraspáru. Kromě ringase každou volnou chvilku hrál fotbal nebo freesbee. Nesmíme zapomenout  na softball, který nám konečně po nesčetných pokusech začal jít (zřejmě vlivem skutečných hráčů znalých pravidel – např. Lukáše) a do kterého se s chutí zapojily opravdu celé rodiny. Každé ráno na táboře se odehrávala bitva s vlastní vůlí. Grizly vymyslel místo rozcviček kondiční cvičení (šplh na laně, vrh polenem, skok přes švihadlo apod.), jehož výkony zapisoval do tabulky a každý mohl sledovat, jak se zlepšuje. Ranní cvičení bylo dobrovolně zakončováno vnořením do říčky či během k rybníku, což byly výkony hodné maximálního uznání. Noci v Líčově byly totiž velmi chladné. Zkusili jsme sehrát i skutečný turnaj ve FAMFRPÁLU. Košťata nebyla, ale Camrál ano, inteligentní míče Potlouky a též Zlatonku jsme nahradili živými osobami z řad rodičů. Míra coby rozhodčí měl velmi těžký úkol,protože kolejní zápasy byly tvrdé, místy až k slzám.

Některé kratochvíle byly vymyšleno přímo pro dospěláky. Patřila k nim Vláďova iniciativka  - stavba 120 cm vysoké věže z makaronů a bonbonů zvaných Marshmallows. Nebyl to úkol lehký a vůle zvítězit veliká. Jiný program pro dospělé byl ale skutečně vážný – celý jeden  večer jsme rozebírali filosofii pod vedením Jirky Kolíska. Naopak dospělým i dětem byly určeny Vláďovy  hrátky s kuličkami a korýtky. Bylo zajímavé, jak se s úkolem dostat pomocí korýtek kuličky do lahve vyrovnávali různě kluci a holky. Děvčata zaujala práce s korýtky mnohem více, vydržela jim ještě dlouho po hře.

Velmi úspěšné bylo odpoledne LÉTAJÍCÍCH  KOŠŤAT. Sháněli jsme na ně proutky, pak je vyráběli,vyhlazovali násady a proutí přistřihovali do aerodynamického tvaru. Každé koště dostalo jméno podle vkusu a světového názoru svého majitele (Ohnivý ďábel, Splašená raketa, Koště X, Nimbus 105 super light, Létající mír…) Při kratičké produkci bylo pak koště veřejně představeno a náležitě zdůrazněny jeho estetické a funkční přednosti. Nakonec bylo třeba na kostěti překonat co nejrychleji překážkovou dráhu. I košťata si mnozí odvezli do Prahy.

FINÁLE TÁBOROVÉ HRY

Pátý den vaření našeho paměťového lektvaru jsme byli postaveni před podivný úkol. Měli jsme přidat jehličí z Pokroucené borovice. To se smělo utrhnout ale pouze za tmy. Navíc cesta k borovici byla až do osmé hodiny večerní neznámá. Ve čtvrtek večer po velkém pátrání u všech bílých březových kmenů v okolí (viz recept na lektvar) Jiřík nachází vzkaz s popisem cesty za záhadnou Pokroucenou borovicí . Po setmění výprava statečných vyrazila na cestu a našla nejen Pokroucenou borovici, ale pod ní též dřevěnou truhlu s patnácti zamčenými zámky a u truhly tento ohořelý vzkaz:  

Bylo jasné, že truhlu otevřeme jen tehdy, získá-li z účast v ročníkové zkoušce z bylinkářství 15 lidí klíček.

Pátek proběhl ve znamení příprav na zkoušku. Večer u ohně v teepee předstupovali studenti ŠČABAKLU před tříčlennou komisí v čele s promotorem a v praktické zkoušce prokazovali své znalosti o bylinách (základem byly ty, ze kterých se vařil lektvar). Klíče byly získány, ale přesto zůstal na truhle jeden podivný zámek neotevřený. Neměl ani žádnou klíčovou dírku a toho dne se nám jej prostě otevřít nepodařilo, i když jsme se snažili použít i otvírací zaklínadlo, které jsme se naučili od Hermiony při večerním čtení knížky. Snad jsme netrefili zaklínadlo, snad správný pohyb zápěstím, snad klepnutí hůlkou…

Teprve v sobotu ráno Kryštofovo slavné „ALOHOMORA!“otevřelo poslední zámek (dokonce dvakrát za sebou)… Truhla nám pak vydala své tajemství.

Ve Ščabaklové truhle byli jedlí tlustočervi, balónky a pro každého krabička s kouzelným kamenem. Pak jsme kameny namáčeli v lektvaru, aby získaly svou čarovnou moc pro vylepšování paměti. Rozdávaly se diplomy a razítkovaly se naposled studentské indexy.  Ještě v neděli při balení jsme řešili Záhadu sedmi lahví a srovnávali náš logický úsudek s Hermionou Grangerovou.

Kolejní pohár sice získal letos NEBELVÍR, ale protože pohár byl nakonec k jídlu, pochutnali jsme si na něm všichni!

 Jedinou zcela nedořešenou záhadou zůstaly události kolem vejcete nalezeného na jedné z našich výprav do okolí. Zmoklé vejce jsme dali sušit do kuchyně za kamna do rána se z něho vylíhlo NĚCO, co odešlo do lesa. Snad to byl Ďasovec nebo možná dračí mládě? Možná právě po něm zbyly na louce ty svítící stopy u lesa…

ZÁVĚREM

Týden v Líčově byl programově nabitý, na všechno se ani nedostalo (třeba výtvarné hrátky od Oxany pro případ špatného počasí), což byla docela škoda. Tábor byl skutečně kolektivním dílem, vydařil se a klidně mohl trvat ještě dvakrát tak dlouho, kdybychom nemuseli odjet v neděli domů.

 

Beruška       

 

 

                                                                                                                                            HOME.gif (1289 bytes)