Letošní setkání katamaranských rodin bylo opět mokré - zvolili jsme splutí polské říčky Bóbr. Upoutalo nás jednak jméno, které slibovalo zážitky z bohaté přírody, jednak skutečnost, že jsme o řece našli dosti málo a spíše rozporuplných vodáckých informací, což lákalo k dobrodružství objevování a neznáma. Obojího jsem si celkem užili, takže Bóbr splnil očekávání a jeho splutí můžeme všem doporučit. Urazili jsme po něm zhruba 100 vodních kilometrů a nepotkali na nich kromě dvou Poláků žádné další vodáky. Zato jsme viděli mnohokrát ledňáčky a čápy, někteří i vydru, mnoho konipasů, volavek a bobrem ohlodaný kmen. Voda v Bóbru byla krásně čistá, proudící a slunečné počasí nás lákalo celou cestu k vodním hrátkám. Dno řeky je písčité nebo oblázkovité, jen místy jsou v něm balvany, řečiště je hojně zarostlé vodními rostlinami. Jedinou vadou na kráse je to, že Bóbr příliš s vodáky nepočítá, takže občas bylo nutno přenášet nebo koníčkovat korytem, z něhož se voda téměř všechna ztratila do nějakého továrního nebo elektrárenského náhonu. Také sjízdných jezů je poměrně málo, takže adrenalinová akce to na Bóbru moc není, spíše rekreace a pohodovka.

   S tábořením žádný problém, aní s vařením na ohni, lidé hodní a vstřícní, zásobování celkem bez zádrhelů (pozor - Poláci nemají polotovary, např. bramborová kaše v sáčku ani bramborové knedlíky tam neseženete, taky čočku příliš v lásce nemají, takže se většinou neprodává).

   Katamaran byl letos na týdenní vodě již potřetí, což se projevilo bezvadně fungujícím know-how: Jedeme na lodích jen s nejnutnějšími věcmi a jídlem, po břehu jede doprovodné auto, které veze stany spacáky, polní kuchyň (osvědčené roštiště) a skládací tee-pee s teleskopickými tyčemi pro případ špatného počasí. Toto doprovodné vozidlo řídí služba, s níž jsme ve spojení mobilním telefonem. Služba má za úkol najít vhodné tábořiště, nabrat pitnou vodu do barelů a obstarat nákup, na tábořišti vaří snídani a večeři za vydatné podpory ochotných pomahačů.  Tábořiště je třeba vybírat s ohledem na příslib spokojené noci, ale též dle požadavků na kvalitní fotbalové hřiště, protože fotbal je uznáván naší mládeží a některými otci za ideální relaxační a doplňkový sportovní program kanoistiky a plavání. Co se kulturního vyžití týče, je nutno zmínit Jirkovu kytaru a především dramaticko-přírodovědnou hříčku, kterou nám pěkně připravila Marcela, Míra, Luděk a Olga. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí ze života  ptáků savců i bezobratlých obyvatel řeky a říčních břehů. V rámci humorné nadstavby jsme se pak rozlosovali do 7 skupinek, jejichž úkolem bylo ve večerních představeních pantomimicky zpracovat vylosované živočišné zástupce, jejich životní styl a jejich podobu tak, aby diváci mohli uhádnout, o co jde. Divadlo se velice podařilo a v klíčových rolích se uplatnili malí i velcí.

   Jak to přesně bylo...

První tábořiště: V neděli, 8.8.  jsme se sjeli kolem třetí hodině odpolední v kempu těsně za městečkem Wlen. Věděli jsme, kam jedeme, protože Vajnerovi udělali již na počátku léta průzkum terénu, což se vyplatilo. Sešlo se celkem 29 účastníků (z toho 12 dospělých a 17 dětí). Do večera jsme spředli plány a připravili lodě ( flotilu tvořily 3 laminátky, jeden raft, jeden kajak a zbytek nafukovací Pálavy), úhrnem nás bylo jako much. V kempu jsme pak ponechali za usmlouvanou cenu auta a ráno vypluli.

Druhé tábořiště: Vodu nabíráme ještě v kempu, službu má Grizzly, našel pěknou louku za městečkem Lwówek u jezu těsně před silničním mostem. Kluci hrají fotbal a zabývají se rybolovem, topíme vrbou, vaříme výborné těstoviny s bazalkou.

Třetí tábořiště: Službu měl Bobr s Beruškou, trasa dlouhá, po cestě veselá příhoda s tekutými písky - Péťa Vajner v nich pohřbívá svou botu, kterou už se nepodařilo vyhrabat, táboříme na levém břehu před městem  Boleslawiec, vaříme čínu s rýží, voda načerpána  v areálu vodních sportů těsně před Boleslawcem.

Čtvrté tábořiště služba Luboš našel na pravém břehu těsně před silničním mostem do Trzebien. Tábořiště velmi romantické, hřiště na fotbal výborné, noční koupání, večer s povídáním o fauně Bóbru. Před večeří vyjela průzkumná jednotka na výzvědy o sjízdnosti a charakteru řeky Kwisy. Průzkum se setkal s velkými obtížemi, na silnici chyběl most přes řeku. Kwisa je sjízdná, ale vypadá stejně jako Bóbr. Večeříme brambory se špenátem a se šunkou. Pozorujeme Perseidy.

Páté tábořiště: Službu mají Kolíska. My ostatní na řece překonáváme výrazný šikmý jez u elektrárny u Stare Olezsne. Sjíždíme ho bez úhony, ale za ním při radostném koupání zažíváme horké chvilky, lovíme  z jezu Jirku a zároveň chytáme uplavanou loď. Po cestě nás ale čeká ještě jedna nástraha na kůlech rozbořeného jezu, u kterého Lukáš vypadl z lodi při bočním nárazu. Všechno naštěstí dopadlo dobře (zaznamenána pouze další ztráta boty, kterou Jirkovi sebral jez) a šťastně jsme přistáli vpravo za vsí Bobrowice. Vaříme těstoviny s masem, večer hrajeme první část pantomim.

Šesté tábořiště našla služba Helča s Olgou těsně před Malomicemi, na levém břehu Bóbru za ostrůvkem. Řidiči odtud jeli pro auta, začalo vydatně pršet, proto prvně stavíme záchranné tee-pee. Večer už je ale zase dobře, večeříme květák na kari, máme potlach v týpku. V plánu je v sobotu ještě popojet na soutok s Kwisou, ale bohužel v sobotu celé dopoledne prší, proto plán rušíme a v poledne se rozhodujeme pro odjezd domů. Po obědě už zase svítí slunce, takže balení nám jde dobře a s Bóbrem se loučíme s úsměvem ...
Je 14.8.2004

Fotoalbum

Beruška